|
|
Tolerance Pavlownia tomentosa in vitro k suchu a osmotické zátěži
Zapalač, Radek
Tato diplomová práce se zabývá vlivem abiotických stresorů na růst rostlin a jejich aklimační odpovědi. Byl proveden kultivační experiment in vitro s rostlinami Paulownia tomentosa v délce 35 dní, v němž byly sledovány růstové parametry (snížení turgescence listů, poškození listů, výška rostlin, počet nodů na lodyze, počet listů a počet kořenů) a přežití rostlin, za působení tří různých osmotik v rozdílných koncentracích v mediu (20 g/l sacharózy – kontrola, 80 g/l sacharózy, 50 mM NaCl, 100 mM NaCl, 1,5 % PEG6000, 3 % PEG6000). V 10. a 30. dni experimentu byly odebrány vzorky rostlin pro stanovení obsahu ABA a prolinu v listech. Pro stanovení obsahu ABA byla použita radioimunoanalytická metoda, obsah prolinu byl zjišťován spektrofotometrickým měřením. V prvních deseti dnech kultivace byly také odebrány vzorky plynů z kultivačních nádob pro stanovení produkce etylénu, které bylo následně provedeno metodou plynové chromatografie. Zjištěné výsledky byly statisticky a graficky zpracovány a doplněny o fotodokumentaci.
|
|
|
Role fytohormonů v odpovědi kořenového systému na podmínky prostředí
Vávrová, Barbora ; Tylová, Edita (vedoucí práce) ; Konrádová, Hana (oponent)
V rostlinných kořenech se v průběhu života rostlin vytváří několik významných anatomických struktur, jejichž přítomnost je klíčová pro fungování kořenového systému a přežití rostlin v proměnlivých podmínkách prostředí. Mezi tyto struktury, díky kterým se rostliny mohou adaptovat na různé stresové faktory stanoviště, patří apoplastické bariéry tvořené buňkami endodermis a exodermis. V těchto buněčných vrstvách dochází k modifikaci buněčné stěny. Těmito modifikacemi jsou Casparyho proužky a suberinové lamely, které blokují apoplastický transport a jsou nezbytné pro selektivní příjem látek. Druhou strukturou, jejíž přítomnost v kořenech je spojována především s růstem v zaplavených půdách, je aerenchym neboli pletivo obsahující velké množství mezibuněčných prostor. Kromě nepříznivých faktorů prostředí je tvorba těchto strukturních adaptací v posledních letech spojována s kyselinou abscisovou (ABA) a ethylenem. Tyto fytohormony, které jsou známé především díky své účasti v odpovědi na stres, jsou důležité i v mnoha vývojových procesech. Dosud publikované výsledky ukazují, že v nepříznivých podmínkách ABA v kořenech stimuluje ukládání suberinových lamel v endodermis. Ethylen naopak ukládání suberinu potlačuje, dokonce zřejmě reguluje degradaci již uložených suberinových lamel. V mnoha případech se...
|
|
|
Faktory indukce tvorby hlíz lilku bramboru (Solanum tuberosum L.) v in vitro podmínkách
Kůrková, Jana
Tato práce se zabývá faktory indukce tvorby hlíz lilku bramboru (Solanum tuberosum L.) v in vitro podmínkách. Cílem bylo sledovat kultivaci jednonodálních segmentů lodyh na indukčním médium se sníženým obsahem anorganického dusíku na 12 umol, 80 g/l sacharózy a přídavku 10 mg/l BA pro tvorbu hlíz. Byla hodnocena frekvence tuberizace, morfologické změny, velikost a hmotnost hlíz. Byly založeny tři skupiny explantátů, lišící se délkou kultivace na indukčním médiu. Byly sledovány změny v obsahu endogenní ABA v jednonodálním segmentu lodyhy a ve stolonu. Sledovaly se změny v obsahu endogenních cytokininů, dále pak obsah dusíku, produkce etylenu, etanu a CO2. Byly připraveny trvalé mikroskopické preparáty zachycující přeměnu axilárního pupenu ve stolon, resp. hlízu. Zvýšený obsah ABA v době tvorby hlíz dokládá její vliv na tuberizaci. Největší vliv z cytokininů na tuberizaci má BA, iP a iPR. A naopak nulový vliv měl Z a ZR. Obsah etylenu, etanu, CO2 a dusíku souvisí s délkou kultivace na indukčním médiu.
|
|
|
Změna půdních vlastností v biovinohradnictví v porovnání s vinohradnictvím konvenčním
Tichá, Lenka
Hlavní cíl této bakalářské práce se zaměřuje na zpracování poznatků o půdě, jak o jejím vzniku, vývoji, charakteristice, tak především o faktorech, které na ni působí. Také se snažím popsat současnou situaci vlivu konvenčního vinohradnictví a biovinohradnictví na půdní vlastnosti. Do práce jsem také zahrnula i cíle a principy ekologického vinohradnictví. V návaznosti na hlavní cíle práce jsou v závěrečné části zpracovány data a výstupy z pokusu se zaměřením na srovnání hodnot bazální produkce etylenu, etanu a oxidu uhličitého z půdních vzorků z dvou zmiňovaných vinohradů.
|
|
|
Jakost odrůd slivoní
Kožíšková, Jarmila
V předložené disertační práci byly vlastnosti odrůd švestek zkoumány ve třech postupných experimentech zahrnující stanovení etylenu, CO2, etanolu a acetaldehydu, pevnosti plodů a stanovení těkavých aromatických sloučenin metodou SPME/GC/MS. V upravených plynných směsích (FAN: 0,6 % O2 a 1 % CO2, CA: 1 % O2 a 10 % CO2, RA: 21% O2 a 0,03 % CO2) byly skladovány dvě odrůdy švestek (Stanley a Valjevka) po dobu 70 dnů. V termínech 20., 40. a 60. dnu následoval shelf life po dobu 10 dnů v teplotě 20 °C. Pevnost slupky byla rozdílná pro obě odrůdy a rychlost měknutí byla vyšší u odrůdy Valjevka. Měknutí plodů bylo výrazně zpomaleno ve FAN a CA. Plody v CA atmosféře po 70 dnech byly pevné s nehnědnoucí dužninou. Výsledky prokázaly, že odrůda Valjevka má vysokou kapacitu (1705 mg/l) produkovat etanol. Mikrobní poškození na konci skladování nebylo žádné u odrůdy Stanley v CA a FAN, v RA bylo 13,19 %. Nejvyšší mikrobiální napadení bylo zjištěno u odrůdy 'Valjevka' v atmosféře RA 41,85 %. 71 těkavých aromatických sloučenin bylo stanoveno metodou SPME ve dvou odrůdách švestek Stanley a Vajlevka. Pomocí analýzy PCA je dostačujících 13 sloučenin pro rozlišení dozrávání plodů odrůdy Stanley skladovaných ve třech atmosférách ((Z)-hex-3-en-1-ol, 2-methyl butan-1-ol, (Z)-3-octen-1-ol, 2-heptanol, heptanal, (Z)-3-hexenal, (E)-2-decenal, n-octanal, ethyl acetát, (E)-2-hexenyl acetát, a-terpineol, b-cyclocitral, b-jonon) a 11 látek pro rozlišení dozrávání plodů odrůdy Valjevka (2-octanol, n-octanal, (E)-2-hexenyl acetát, b-cyclocitral, b-jonon, (Z)-3-octen-1-ol, 2-methyl-1-pentanol, (Z)-3-hexenal, n-hexanal, ethyl benzoát a butyl 2-methylbutyrát). Plody třinácti odrůd švestek byly analyzovány ve dvou stupních zralosti: v době sklizňové zralosti a následně během shelf life. Rozpustná sušina se v období přezrávání zvyšovala a ve vztahu k odrůdám nebyly nalezeny rozdíly. V období přezrávání byly plody fyziologicky ve fázi snižování intenzity dýchání, zatímco produkce etylénu se zvyšovala a souvisela s ranností odrůdy. Odrůdy s krátkou vegetační dobou produkují více etylénu, zatímco pozdně zrající odrůdy mají nízký potenciál tvorby etylenu. Na základě posklizňových změn v testovaných kvalitativních faktorech, pozdně zrající odrůdy švestek Jojo, Topend, President, Tophit a Elena mají vyšší skladovací potenciál. Byla zjištěna vysoce významná negativní korelace mezi pevností plodů a produkcí etylénu. Metodou GC/MS/SPME bylo zjištěno celkem 69 těkavých aromatických sloučenin. Pomocí PCA je dostačujících osm sloučenin pro rozlišení dozrávání plodů třinácti odrůd slivoní ve dvou stupních zralosti: oct-1-en-3-ol, p-menth-1-en-4-ol-R, n-hexan-1-ol, n-pentan-1-ol, ethylhexan-1-ol, g-nonanolakton, g-kaprolakton a g-oktalakton. Plody odrůdy Tophit byly před skladováním proti kontrole ošetřeny přípravkem 1-MCP po dobu 24 hodin při 20 °C a poté uloženy při teplotě 1 °C po dobu 50 dnů v atmosféře CA (2 % O2 a 7 % CO2) a RA. Odběrové termíny byly 10., 30., 50. den při 1 °C, po kterých následovalo shelf life po dobu 7 dní. Kombinace chladírenského skladování v řízené atmosféře a ošetření 1-MCP vedlo k udržování pevnosti a významné inhibici produkce etylenu a CO2 po přenesení plodů do teploty 20 °C. Analýzou GC/MS metodou SPME bylo stanoveno 64 těkavých aromatických sloučenin, z nichž (E)-2-hexenal, (Z)-hex-3-en-1-ol, butyl-2-methylbutyrát a limonen byly významné.
|
|
|
Studium fyzikálně-chemických vlastností plodů broskví a švestek
Joklová Kaňová, Jana
Disertační práce Studium fyzikálně chemických vlastností plodů broskví a švestek byla vypracována na Ústavu posklizňové technologie zahradnických produktů na Zahradnické fakultě Mendelovy univerzity v Brně. Tato práce byla zaměřena na stanovení látkových složek v plodech broskví odrůdy 'Red Haven' v období zrání plodů a posklizňového skladování v různých typech atmosfér dle zastoupení CO2 a O2. V analyzovaných pěti odrůdách broskví 'Flamingo', 'Harbele', 'Harblaze', 'Harbrite', 'Maria Marta' byly stanoveny zralostní hodnoty v průběhu zrání na stromě. V odrůdách plodů švestek 'Valjevka', 'President', 'Stanley' byla zjištěna jejich odolnost vůči plynným směsím. V období zrání odrůd broskví byly stanoveny těkavé složky (etanol, acetaldehyd) a byla vyjádřena koncentrace etylenu v kritickém období zrání. V literárním přehledu jsou charakterizovány látkové složky dužnatých plodů, jak chemické složení ovoce, tak i těkavé aromatické látky a jejich biogeneze, detailně jsou popsány látkové složky plodů, mezi které patří biologické, fyzikální, senzorické, technologické znaky jakosti a posklizňové vlivy na plody ovoce. Dále je charakterizován etylen v posklizňovém období skladování, jeho fyziologické vlastnosti a metody pro jeho omezení účinku, faktory odezvy rostliny vůči etylenu a chemická inhibice příjmu etylenu. Další část je věnována metodám posuzování jakosti a technikám skladování ovoce, dále plodům švestek, broskví a jejich obecným charakteristikám. Experimentální část vyhodnocuje několik dílčích metodik. Hodnocení odrůd broskví ve třech stádiích zralosti a stanovení indexu zralosti, vliv nízkého obsahu kyslíku na tvorbu anaerobních metabolitů a těkavých látek stanovených u plodů švestek, distribuci četnosti plodů broskví dozrávajících na stromě v pěti stupních zralosti, produkci etylenu dle stupňů zralosti u odrůdy broskví, jejich senzorické hodnocení a stanovení těkavých aromatických sloučenin. V odrůdě 'Red Haven' byly hodnoceny stupně zralosti v rozsahu nezralé až přezrálé, které termínově představovaly pět postupných sběrů. Každý postupný termín byl sestaven ze 40ti plodů o průměrné váze pro daný stupeň zralosti. Produkce etylenu byla hodnocena distribucí plodů v daném sklizňovém termínu, která se významně lišila distribucí plodů podle etylenu dle termínů sklizně. Z provedených měření plodů broskví odrůdy 'Red Haven' dozrávaných na stromě ve stupních zralosti od nezralých, zralých, přezrálých při jejich četnosti 5 až 7 kusů se přímým nástřikem šťávy do náplňové analytické kolony stanovila koncentrace etanolu a acetaldehydu vyjádřena v mg*l-1. Koncentrace acetaldehydu se v průběhu zrání plodů neměnilo a tento metabolit lze považovat za průběžný, který se alkoholovou dehydrogenázou přeměnil na etanol. Koncentrace etanolu v přezrálých plodech je charakteristická svým vyšším obsahem, který nepředstavuje násobné koncentrace při přezrávání v normální kyslíkaté atmosféře. Hodnocení bylo provedeno pouze u jedné odrůdy, avšak podobné tendence by se daly předpokládat i u jiných odrůd. U pěti odrůd broskví byl formulovaný index zralosti (IZ = RS*pevnost/TK), který vyjadřuje procesy zrání plodů dozrávajících na stromě a významné rozdíly jsou pro plody nezralé a zralé, při čemž mezi plody zralými a přezrálými se index zralosti mění pouze několika jednotkami. Při sledování zralostních poměrů odrůd byly zjištěny rozdíly ve fázi nezralé až zralé pro odrůdy 'Harblaze' a 'Maria Marta'. Dále byly tyto odrůdy ohodnoceny i senzorickou analýzou. Analytickou metodou HP/GC/MS bylo stanoveno 42 těkavých aromatických sloučenin ze skupiny alkoholů, aldehydů, esterů, terpenů, laktonů a organických kyselin u plodů švestek odrůdy 'Valjevka' a 'Stanley'. Tukeyovým testem byly vyhodnoceny produkce, každé ze stanovených těkavých sloučenin. U odrůdy 'Red Haven' ošetřené čtyřmi různými plynnými směsi (ULO, CA, RA, FAN) dle procentického zastoupení nastaveného množství CO2 a O2 skladovaných v těchto atmosférách po dobu 29 dní byly analytickou metodou HP/GC/MS stanoveny některé těkavé aromatické látky.
|
|
|
Dozrávání meruněk podle látkových složek při rozdílné teplotě plodu těsně po sklizni
Nekužová, Nikola
Byly hodnoceny dvě odrůdy meruněk, které byly sklizeny na počátku klimakterické fáze. Použité odrůdy meruněk byly sklizeny na pozemku Zahradnické fakulty v Lednici. Jedná se o odrůdu Leskora sklizenou dne 22. 6. 2016 a odrůdu Betinka sklizenou dne 1. 7. 2016. Plody byly uloženy do teploty 1°C, 5°C a 20°C po dobu 9 dnů. Po každých třech dnech skladování byly hodnoceny hmotnostní ztráty, rozpustná sušina, titrační kyseliny, penetrometrická pevnost a fyziologické parametry hodnoceny produkcí etylenu a intenzitou dýchání (produkce CO2).
|
|
|
Vliv stresových faktorů na růst intaktních rostlin podnoží révy vinné in vitro
Dvořáková, Vladimíra
Diplomová práce se zabývá problematikou působení nedostatku vody a nadbytku vápna v půdě na růst zakořeněných rostlin podnoží révy vinné. Teoretická část poskytuje shrnutí informací o stavbě a hlavních funkcích kořenového systému se zvýšenou pozorností na produkci fytohormonů. Následující kapitola pojednává o fyziologii stresu u rostlin se zaměřením na stresové signály a jejich podrobnějším popisem. Literární část uzavírají kapitoly zabývající se vlivem stresu na fotosyntézu a dýchání a vlivu nadbytku vápna v půdě na růst révy vinné. Experimentální část navazuje na výsledky bakalářské práce, kdy byla sledována simulace stresu v podmínkách in vitro pouze u nezakořeněné podnože Kober 125 AA, kdy byly měřeny odpovědi rostliny na růst rostlin (délka, hmotnost) a jejich fyziologické reakce (kvantový výtěžek fotosyntézy, produkce etylenu, etanu, CO2 a obsah fotosynteticky aktivních pigmentů). Tyto výsledky jsou v diplomové práci doplněny o stanovení obsahu kyseliny abscisové v nadzemní části rostlin. V diplomové práci pokus probíhal se stádii rostlin nezakořeněné nodální segmenty podnože Börner a zakořeněné prýty podnože Börner a Kober 125 AA.
|
|
|
Stanovení stresové odezvy smrku ztepilého na suché a zamokřené prostředí
Pavlíčková, Jana
Diplomová práce se zabývá působením abiotického stresu na semenáčky smrku ztepilého (Picea abies (L.) Karsten), vliv nedostatku a nadbytku vody. V teoretické části je popsán význam vody v rostlině, stres u rostlin a jeho dopady na rostliny a kultivace rostlin in vitro. Podmínky zamokření byly simulovány médiem bez agaru, podmínky sucha byly vytvořeny zvyšující se koncentrací sacharózy a polyetylenglykolu. V průběhu pokusu byly měřeny odpovědi rostlin na stres, koncentrace plynů etylenu, etanu a CO2 v kultivačních nádobách. V závěru pokusu byla stanovena koncentrace O2, kvantový výtěžek fotosyntézy, růstové parametry rostlin, obsah rostlinných barviv v jehlicích a anatomické změny stonku (kmene) a kořene smrku.
|
|
|
Alternativní paliva pro vznětové motory
Baránek, Adam ; Mauder, Tomáš (oponent) ; Píštěk, Václav (vedoucí práce)
Spalovací motory se staly součástí každodenního života. Se stále ubývajícími zásobami ropy a s rostoucími poukazy na škodlivost jejího spalování na životní prostředí se stále více rozvíjí použití alternativních paliv. V této práci bude nastíněn přehled o nejčastěji používaných alternativních palivech ve vznětových motorech s výčtem jejich výhod a nevýhod, možnostmi současného použití a potenciálem pro další vývoj.
|
host ::
RSS.